Antická Nikopolis

Oktavián porazil Antonia a Kleopatru v bitvě u Aktia v roce 31 př. n. l., hned přes průliv od Prevezy. O dva roky později, v roce 29 př. n. l., založil Nikopolis, „Město vítězství“, na poloostrově kousek severně od dnešní Prevezy. Obyvatelé okolních měst se sem museli přestěhovat, mimo jiné z Kassopé, Ambrakie a Orraonu. Během několika let mělo město hradby, divadlo, stadion, gymnasion, odeum a akvadukt. Rozkládalo se na asi 180 hektarech a mělo přístavy v Ambrakijském zálivu i na Jónském moři. Zhruba od roku 110 n. l. bylo hlavním městem římské provincie Épeiros.

Na kopci severně od města, kde stál jeho vlastní stan, postavil Oktavián pomník vítězství Apollónovi, zdobený bronzovými beranidly ukořistěných válečných lodí. Založil také Aktijské hry, konané každé čtyři roky na počest Apollóna. Apoštol Pavel plánoval strávit zimu 65–66 n. l. v Nikopoli, jak napsal v listu Titovi. Kolem roku 94 n. l. si tu stoický filozof Epiktétos, vyhnaný z Říma, založil svou školu.

Po nájezdech koncem 5. století se město zmenšilo a nové byzantské hradby obepínaly jen asi šestinu jeho plochy. Za Justiniána byly obnoveny. Zhruba mezi lety 460 a 575 vznikla řada bazilik s krásnými mozaikovými podlahami, mezi nimi baziliky Alkisonova a Doumetiova. V areálu uvidíte římské a byzantské hradby, cihlové nymfeum, do kterého přitékala voda římského akvaduktu, římské odeum, vily a baziliky. Velké divadlo a stadion leží kousek na sever.

Dne 28. září 2026 prezident republiky otevřel nově restaurované části areálu, včetně místností biskupského paláce a mozaik bazilik. Nikopolis připravuje kandidaturu na zápis do světového dědictví UNESCO.