Hrad Agios Andreas

Hrad Agios Andreas (svatého Ondřeje) je největší ze šesti hradů, které se kolem Prevezy dochovaly, a stojí přímo ve městě. Má tři stavební fáze, každou z jiného období dějin města.

V roce 1701 Benátčané podle Karlovického míru předali Prevezu Osmanům a vyhodili do povětří starý hrad Bouka. Osmané rychle postavili novou čtvercovou pevnost s kamennými baštami ve čtyřech rozích. Benátské dokumenty ji nazývají „hradem u cypřiše“ (Sto Chiparissi) a byla dokončena do srpna 1702. Benátčané Prevezu dobyli zpět v roce 1717 a drželi ji až do roku 1797. Pevnost zmenšili asi na polovinu, její hliněné hradby obložili kamenem, přidali pátou baštu a prohloubili příkop. Její mešitu také přeměnili na katolický kostel svatého Ondřeje, na počest admirála Andrey Pisaniho, který město dobyl. Podle tohoto kostela dostal hrad své jméno.

Ali Paša se do Prevezy vrátil v roce 1806. V letech 1807–1808 přestavěl bašty a na východě přidal vnější hradbu, díky které se nejokázalejší domy města ocitly uvnitř opevnění. Osmanský nápis na jihovýchodní baště uvádí rok 1223 hidžry (1808–1809).

Ve zdech je dodnes zasazeno šest vytesaných kamenných reliéfů, téměř všechny z osmanského období. Zobrazují obludné zvíře přikované k cypřiši, lovce střílejícího na velkou šelmu a dvě psovitá zvířata stojící na zadních nohách. Řecká armáda hrad využívala od roku 1912 do roku 2005 a většina vnější hradby byla stržena mezi rokem 1921 a polovinou 50. let. Malá kaple Agios Andreas na severovýchodní baště pochází z roku 1956. Hrad je chráněnou památkou a v roce 2015 bylo dohodnuto, že jeho užívání převezme regionální jednotka Preveza.